Země - Už je v dobrých rukou

 Šel jsem se projít jednoho mlhavého dne po našich kopcích. Ten den jsem měl trochu záměr něco najít, ale nechávám to plynout. Byla taková mlha, že jsem pomalu neviděl na koruny stromů. Po celodenním putování na nic nenarážím. U konce mé cesty, kdy mlha ztrácí na síle, vidím v dálce stát mohutný zakroucený strom. Věděl jsem, že je to hruška. Přistupuji blíže a obdivuji její tvary. Sleduji na každém stromu, jakou ve mne vyvolá emoci. Když se člověk uvolní a podívá se na celý strom, je vidět jeho osobnost a není to jen u stromů.

Pod hruškou vyčnívala ze země malá větvička, tak jsem za ní zatáhl a z pod hlíny vylezla krásně zatočená větev. Nadchlo mne, že má tak zachovalé dřevo a nebylo ani popraskané, což u hrušky je časté. Bylo v zemi dobře zakonzervováno. Doma jsem nechal větev ještě nějaký ten měsíc odpočívat a pak jsem vytvořil tento nástroj.

Klaním se před hruškou a ztrácím se v mlze. 

Ladění-F zvuk je plný barvitý, je to zvuk země.